Tato online kalkulačka slouží pro výpočet jističe podle příkonu v běžných sítích 230/400 V. Z aktivního výkonu (kW) dopočítá proud (A), vybere nejbližší vyšší standardní jmenovitý proud jističe a orientačně doporučí průřez kabelu (Cu/Al). Hodí se pro domácí okruhy, dílnu i předběžné dimenzování jednoduchých rozvodů.
Krok 1: Přepočet výkonu na výpočtový výkon nejdřív upraví zadaný celkový příkon P (v kW) koeficientem soudobosti k. Počítá se P_eff = P × k, kde k = 1 pro jeden spotřebič a u skupiny spotřebičů typicky k < 1 (pravděpodobnost, že poběží všechny současně).
Krok 2: Převod na watty protože proudové výpočty pracují se watty, provede se P_W = P_eff × 1000. Tím se sjednotí jednotky pro další kroky.
Krok 3: Výpočet provozního proudu využije se účiník cosφ, který zohledňuje jalovou složku (např. motory). Pro jednofázovou síť 230 V platí I_work = P_W / (U × cosφ). Pro třífázovou síť 400 V se uvažuje sdružené napětí a výpočet je I_work = P_W / (√3 × U × cosφ). Napětí 230/400 V odpovídá evropské praxi (IEC/ČSN).
Krok 4: Přidání rezervy aby byl jistič volen s provozní rezervou, proud se navýší o zadané procento: I_calc = I_work × (1 + rezerva/100). Tato hodnota je rozhodující pro volbu jmenovitého proudu jističe.
Krok 5: Volba jmenovité hodnoty jističe algoritmus vybere nejmenší standardní jmenovitý proud In z běžné řady (např. 6, 10, 13, 16, 20, 25, 32, 40, 50, 63, 80, 100 A), který splní podmínku In ≥ I_calc. Současně určí i nejbližší nižší hodnotu (pod I_calc) jako varování, že by mohla častěji vypínat při dlouhodobé zátěži.
Krok 6: Skutečná rezerva zvoleného jističe se dopočítá jako procentní náskok vybraného In nad I_calc: rezerva_skutečná = (In / I_calc − 1) × 100 %. To pomáhá posoudit, zda je volba spíše „na hraně“ nebo s větší rezervou.
Krok 7: Korekce pro kabel pokud se zohlední teplota a způsob uložení, nejprve se stanoví součin korekcí k_cond = k_temp × k_inst. Teplotní koeficient k_temp se vybírá z typických pásů (např. při vyšší teplotě klesá dovolený proud), koeficient uložení k_inst zohledňuje chlazení (na vzduchu lepší, v izolaci/svazku horší). Tyto korekce se používají pro dimenzování kabelu podle zásad IEC 60364-5-52 / ČSN 33 2000-5-52.
Krok 8: Proud „požadovaný z tabulek“ protože korekce snižují dovolené zatížení kabelu, přepočítá se potřebná tabulková proudová zatížitelnost na I_tab = In / k_cond. Smysl je: kabel musí v daných podmínkách unést proud odpovídající zvolenému jističi.
Krok 9: Volba průřezu Cu/Al z tabulek dovolených proudů se vybere nejmenší průřez S (mm²), pro který platí I_dovolený(S) ≥ I_tab. Zvlášť se vyhodnotí měď (Cu) a hliník (Al); u hliníku vychází obvykle větší průřez pro stejný proud. Pro jističe se v praxi často vychází z řad a charakteristik dle EN 60898-1 (v instalacích budov), zatímco vodiče a jejich proudové zatížení se posuzují dle IEC/ČSN 33 2000-5-52.
Ve třífázové soustavě se při výpočtu proudu z celkového výkonu používá vztah se √3, protože výkon je dán sdruženým napětím a fázovým proudem. Kalkulačka proto počítá I = P / (√3 × 400 × cosφ) pro „400 V“ síť.
Pokud jde o skupinu spotřebičů na jednom vedení (např. více zásuvek/spotřebičů), obvykle neběží všechny současně. Proto se příkon násobí k a vznikne výpočtový příkon, ze kterého se dělá výpočet jističe podle příkonu.
Pro čistě odporovou zátěž (ohřev, žárovky) se běžně bere cosφ ≈ 1. Pro směsné domácí okruhy se často používá hodnota kolem 0,95, zatímco pro motory/čerpadla bývá typicky nižší (např. kolem 0,8), což zvýší vypočtený proud.
V tomto výpočtu se teplota okolí a způsob uložení používají pro průřez kabelu, nikoli pro samotnou volbu jmenovité hodnoty jističe. Důvod je, že korekce mění dovolený proud vodiče, takže se upravuje požadavek I_tab a tím i doporučené mm².
Ne, jde o orientační výsledek pro rychlý návrh. Pro finální dimenzování je potřeba ověřit délku vedení (úbytek napětí), jištění ve vztahu k vodiči a přesné podmínky uložení podle IEC/ČSN 33 2000-5-52 a souvisejících národních požadavků.