Tato kalkulačka slouží pro výpočet odporu vodiče na základě jeho délky, průřezu (nebo průměru), materiálu a případně teploty. Umožňuje určit odpor jedné žíly, odpor celé smyčky (tam i zpět), vodivost a také související veličiny, jako je úbytek napětí a ztráty výkonu. Je vhodná pro orientační návrh elektrických vedení v domácích i průmyslových instalacích.
Měrný odpor materiálu je základní vstupní fyzikální konstanta, která určuje, jak silně materiál brání průchodu elektrického proudu. Výpočet vychází z hodnot při 20 °C, typicky ρ ≈ 0,0175 Ω·mm2/m pro měď a ρ ≈ 0,0283 Ω·mm2/m pro hliník, jak je běžně uváděno v normách IEC a ČSN.
Přepočet rozměrů vodiče závisí na tom, zda je znám průřez S (mm2) nebo průměr žíly d (mm). Pokud je zadán průměr, průřez se dopočítá vztahem S = π × d2 / 4. Smyslem je převést geometrický rozměr na plochu, kterou proud skutečně protéká.
Výpočet odporu jedné žíly vychází z klasického vztahu R = ρ × L / S, kde L je délka vodiče v metrech. Výsledný odpor je přímo úměrný délce a nepřímo úměrný průřezu - delší a tenčí vodič má vždy vyšší odpor.
Teplotní korekce odporu zohledňuje skutečnost, že se odpor kovových vodičů s rostoucí teplotou zvyšuje. Používá se lineární vztah ρ(T) = ρ20 × (1 + α × (T − 20)), kde α je teplotní součinitel odporu materiálu. Tento krok je důležitý zejména u zatížených vedení.
Odpor smyčky představuje součet odporů dvou stejných žil (např. fáze a nulový vodič). Počítá se jednoduše jako R_smyčky = 2 × R. Tato hodnota se používá při výpočtu úbytku napětí a ztrát, protože proud protéká oběma vodiči.
Úbytek napětí a ztráty výkonu se stanovují ze známého proudu I. Úbytek napětí je ΔU = I × R_smyčky a ztrátový výkon P_ztr = I2 × R_smyčky. Tyto výpočty odpovídají postupům používaným v IEC/ČSN 33 2000, kde se hodnotí nejen funkčnost, ale i oteplení vedení.
Hodnota 20 °C je referenční teplota používaná v normách. Umožňuje srovnatelnost údajů o měrném odporu a je výchozím bodem pro případné teplotní korekce.
Odpor smyčky je potřeba vždy, když hodnotíte úbytek napětí nebo ztráty výkonu v jednofázovém obvodu. Proud totiž protéká tam i zpět, nikoli jen jednou žílou.
Vodivost je převrácená hodnota odporu, tedy G = 1 / R. Vyšší vodivost znamená, že vodič klade menší odpor průchodu proudu.
Výpočet odporu vodiče je pouze jeden z kroků. Pro úplný návrh je nutné posoudit také proudovou zatížitelnost, jištění, úbytek napětí v procentech a podmínky uložení podle příslušných norem.